Nakouknutí do autorské dílny, setkání 8. - Už se nám to blíží!

Nakouknutí do autorské dílny

Liška Eliška a její kamarádi

Setkání 8. – Už se nám to blíží

Krásný letní čas všem! Vítám vás u dalšího setkání v mé autorské dílně. Jsem moc ráda, že teď, na konci července, už zbývá opravdu jen posledních pár dní a nová knížka o lišce Elišce bude brzy vytištěna.

Voňavou zásilku přímo z tiskárny čekám v příštím týdnu – tedy pokud se v Těšínských papírnách něco nezpozdilo.

Musím říct, že už se moc těším až poprvé zalistuji v nové knize a pokochám se svým třetím knižním dítkem.

Předevčírem už také dorazila objednaná trička s motivem lišky Elišky a v tomto týdnu se to u nás doma na pár dní proměnilo v malou manufakturu. Vyráběla jsem totiž dárečky k předobjednaným knížkám.

Hned jsem si zavzpomínala na dubové lístky, které putovaly jako malý přírodní dárek k předobjednávkám mé první knížky o lesních skřítcích. Tehdy mýma rukama prošly několikrát. Na podzim jsem listy sesbírala, nalisovala, ošetřila tekutým lepidlem tak, aby byly zpevněné a hned tak se nezlomily. Nakonec jsem je přírodním lýkem vázala k vytištěným kartičkám s poděkováním. Tehdy se psal rok 2020.

Nyní jsme o 3 roky dále a já už od jara měla v hlavě, čím bych chtěla potěšit všechny lidičky, kteří mě podpoří předobjednávkou lišky Elišky. Dlouho jsme spolu s manželem přemýšleli, jak to udělat, aby dárečky prošly opět mýma rukama, které je s láskou vyrobí…a tak stačilo dokoupit pár drobností a s manželovou pomocí už je nový dáreček na světě!

Věřím, že tentokrát bude praktický a potěší…jo, a nebojte, žádná liška nepřišla k úhoně😊. I když je dáreček částečně přírodní a na motiv hlavní postavy se také můžete těšit😊. A navíc byl opět vyrobený s radostí a láskou. Víc ale neprozradím…pak už by to nebylo překvapení, že?

A ještě jedna věc ohledně knížky. V srpnu spolu s kmotřičkou vílou knihu pokřtíme. A protože křest je slavnostní okamžik, domluvila jsem se s naší paní starostkou, že proběhne v sobotu 26. srpna v 16 h 15 min u nás na Hustopečském zámku v rámci oslav Hustopečských dnů. Jestli byste chtěli být také u toho, určitě vás ráda uvidím – vstup je zdarma😊.

Teď už ale přejděme k dnešní ukázce z nové knížky. Dnes se společně podíváme do nory za malými liščaty. Užijte si to!

…………………………………………

MALÍ NEPOSEDOVÉ

Čtrnáct dnů uběhlo jako voda a malá liščata se začala rozkoukávat kolem sebe. Nejdříve uviděla jen spoustu chlupů. Když se odkoulela kousek dál, zahlédla laskavé oči a čumáček své maminky, která ležela opodál a pozorovala své děti.

„Kník,“ zakňoural jeden z liščích kluků, když se snažil postavit na všechny čtyři a spadl.

„No tak, vstávej, Ferdíku,“ povzbuzovala ho máma liška, „zkus to znovu. Uvidíš, že ti to brzy půjde líp.“

„Ňuf, ňuf,“ ozvalo se mamince za krkem. Byl to druhý lišáček, který ji očichával a hledal, kde se ukrývá něco dobrého k snědku.

Maminka se zasmála: „Páťo, to musíš na druhou stranu k mému bříšku. Tady mlíčko nenajdeš.“ Lišáček na chvíli zapřemýšlel, pak se postavil na nožky a trošku nemotorně a kolébavě začal svoji maminku obcházet.

Máma liška se rozhlédla a hledala, kdepak je její liščí holčička. Ta seděla u maminčina ohonu a pozorovala ho. Po chvíli do něj začala žďuchat pacičkou, a když s ním maminka zahýbala, lekla se a uskočila. Brzy však u něj byla zas a tentokrát se nebála. Naopak. Hra s máminým ohonem se jí zalíbila, a když to uviděli její bráškové, s radostí se k ní přidali.

Za okamžik se máma liška zvedla a její liščata se zaujetím sledovala hýbající se ohon. Kolébala se za ním, sahala na něj svými malými tlapkami a díky hře se cvičila v chůzi i chytání.

„Vám to ale jde!“ ozval se od vchodu hlubší hlas tatínka lišáka. Přišel se podívat na svoje drobečky a přinesl mamince něco dobrého k snědku. Moc dobře věděl, že se potřebuje posilnit, aby měla dost mléka pro jejich děti a také dost síly na hraní s nimi i jejich výchovu.

„Kdo u mě bude dřív?“ zavolal tatínek a sedl si opodál. Nadšeně pak sledoval, jak se k němu stále ještě nemotorně ženou jeho tři drobečci. Občas se cestou zakymáceli, párkrát také spadli, ale to nevadilo. Vždy se zvedli a pokračovali dál.

Je to pár dní, co je naposledy viděl. Jejich srst už nebyla tak šedá jako při jejich narození. Pomaličku začínala blednout na místech, kde se rýsovala světlá náprsenka, a barvu měnila i na ostatních částech těla. Konce ocásku už měli liščí bráškové téměř bílé, jen malá liška se pořád ne a ne zbavit černé kaňky na konci.

Když došly liščí děti až k tatínkovi, začaly přes něj různě přelézat, batolily se kolem, a jakmile si táta lišák lehl, chňapaly svými drobnými tlamičkami po jeho uších. Tatínek se však nedal, a aby to liščata neměla tak snadné, lechtal je svým čumáčkem po bříšku. Někdy je opatrně chňapl a odstrčil o kousek dál. Malí chlupáči tak museli opět přicupkat zpět a s novou chutí se pustili do zdolávání tatínkových překážek.

Bylo to moc prima. Liščata se smála, dováděla, tatínek s maminkou se na sebe spokojeně usmívali a všem bylo moc hezky.

…………………………………….

 

A ještě pár ilustrací a obrázky dětí, které mě inspirovaly k několika Eliščiným kamarádům...

V srpnu se pak můžete těšit na poslední setkání, kde se podíváme na to, jak vypadal křest knihy😊. A protože křest proběhne v posledním srpnovém víkendu, nakouknutí zveřejním až poslední srpnový den…dřív bych to asi nestihla.

Pro dnešek je to už opravdu všechno. Tak mi držte palce, ať vše vyjde a já se v příštím týdnu dočkám dlouho očekávaného okamžiku a splní se mi další spisovatelský sen.

Vy, kteří jste si již knížku objednali, se na ni spolu se mnou během 14 dnů už také můžete těšit – třeba to bude i dříve…

A jestli ještě předobjednáno nemáte, určitě neváhejte a objednávejte…a spolu s knížkou vás (věřím že mile) překvapí také malá drobnost jako poděkování za vaši podporu.

 

Mějte se krásně a poslední den v srpnu opět na slyšenou!