Translate

Nakouknutí do autorské dílny, setkání 9. - Přivítání do knižního světa (1. 9. 2023)

 Nakouknutí do autorské dílny

Liška Eliška a její kamarádi

(Pokud raději čtete než posloucháte, celé setkání je sepsáno níže. Pod textem najdete několik kreseb z chystané knihy.)

 

Setkání 9. – Přivítání do knižního světa

Dobrý den. Vítám vás u posledního setkání v mé autorské dílně.

Kniha „Liška Eliška a její kamarádi“ v 1. polovině srpna doputovala z tiskárny, první čtenáři už ji mají přečtenou a do knižního světa jsme ji přivítali v sobotu 26. 8. 2023 na Zámku v Hustopečích nad Bečvou, kde jsme ji slavnostně pokřtili.

Tím se dovršila její cesta od první napsané řádky až po její křest.

Ten se opravdu vydařil. Počasí bylo v sobotu odpoledne slunečné, nová místnost hustopečského zámku pěkně vyzdobená, kromě mé rodiny a víly kmotřičky přišla také spousta malých i velkých návštěvníků, a tak, jak jsme doufali, slavnostní křest byl spíše křtem veselým.

Vílu kmotřičku totiž předběhla sama liška Eliška, a než jsme ji stačili pokřtít vodou ze studánky, hezky si ji označkovala, a to rovnou dvakrát.

Celý křest jsme završili přípitkem, a pokud rodiče dětem knihu zakoupili, s radostí jsem do ní vepsala osobní věnování.

Celé odpoledne bylo moc milé a já doufám, že jsem rozzářená neodcházela jenom já sama, ale úsměv na tváři měli také všichni, kteří se křtu zúčastnili.

 

A protože je dnešní setkání poslední, poslední je také ukázka, kterou vám teď přečtu. Užijte si ji!

……………………………

Paulince jde o život

Den za dnem ubíhal, a i když Elišku těšilo, že má kolem sebe spoustu nových kamarádů, zatoužila jít zase o něco dál. Jednoho večera tak přišla k ohradě naposledy.

„Ach, to je škoda, že už odcházíš,“ litoval býk Karlík, „rád jsem si s tebou povídal.“

„Teď tu nebude žádná legrace,“ pofňukávala Paulinka, a ostatní ovce i s beranem přikyvovaly.

„Jen se nebojte, vy si určitě nějakou zábavu najdete,“ chlácholila je Eliška, „vždyť za vámi nemusím chodit jenom já. Jestli chcete, poprosím červenku Lenku, aby někdy přiletěla, a vy se můžete zkusit domluvit s jinými zvířátky. Vždyť je jich kolem plno.“

„Ale i tak už to nebude takové, jako s tebou,“ ozval se Karlík. Věděl ale, že už se Eliška těší na další dobrodružství, a když nadešel čas loučení, popřáli jí všichni šťastné putování.

Eliška poděkovala, zamávala ocáskem a rozeběhla se k nedalekému kopci, z něhož si včera vyhlédla další cestu, kterou se chce vydat.

Ještě však ani nezatočila za první zatáčku, když čumáčkem zavětřila zvláštní pach. Zastavila se. Tohle už přece znala. Ale odkud?

Vtom zaslechla vyděšené zabečení.

Vlci, blesklo jí hlavou a ona se okamžitě rozeběhla zpátky k ohradě. Vůbec nepřemýšlela nad tím, že by se vlkům do cesty neměla plést. Věděla jenom, že jejím kamarádům ze statku hrozí nebezpečí a ona jim běžela na pomoc.

Brzy spatřila dva vlky, jak se snaží podlézt ohradu k ovcím. Beran byl statečný, a zatímco byly všechny ovce a jehňata na druhé straně, on se snažil vlky odrazit svými zatočenými rohy.

Občas ho sice některý z vlků praštil packou s vystrčenými drápy, ale on se nevzdával. Dokud byli vlci za ohradou, jeho stádu se nemohlo nic stát.

Také Karlík divoce supěl a snažil se beranovi pomoct. Bylo to ale málo platné. Nemohl použít celou svoji sílu, jinak by ohradu prorazil, a vlci by tak měli volnou cestu za svojí kořistí.

Eliška doběhla až k nim: „Necháte je!“ volala neohroženě na vlky a jednomu z nich skočila za krk. Vší silou kousla. Vlk zaskučel, ale byl o dost silnější a lišku odmrštil stranou.

„Pozor, Eliško,“ ozval se slabý hlásek z ohrady. Byla to Paulinka. Dobře viděla, jak se druhý vlk otočil, vrhl na lišku nenávistný pohled a připravoval se ke skoku.

Paulinčino zavolání naštěstí Elišku probralo a ona stihla uskočit. Tlapkou vlka udeřila do čumáku.

„Utíkej pro pomoc!“ zavolala liška na ovečku a vrhla se do boje s vlkem.

Paulinka se rozeběhla ke statku. Kolem ohrady však bylo tolik živo, že pes Brok, který dával na všechna zvířátka pozor, už jí běžel naproti.

Když zjistil, co se děje, pospíchal za svým pánem a štěkal o sto šest. V ohradě šlo do tuhého. Vlkům se podařilo podhrabat a dostali se až dovnitř. Naštěstí byl poblíž býk Karlík, a tak kromě berana bojoval statečně také on. Eliška měla od vlků na chvilku pokoj. Honem se rozhlížela po ovcích i kravách. Ty se k sobě tiskly v druhé části ohrady.

V tom Eliška zahlédla, jak se k nim z druhé strany plíží další dva vlci.

Zvířátka si jich v celém tom shonu nevšimla a Paulinka, která byla blízko vstupu do ohrady, najednou zaúpěla bolestí. Do nohy se jí totiž zakously vlčí tesáky.

Eliška na nic nečekala a pospíchala své kamarádce na pomoc. Prala se s vlkem ze všech sil, a i když ji to stálo několik škrábanců na zádech, nevzdávala to. To už naštěstí přibíhal také hospodář s brokovnicí v ruce a se psem Brokem po boku.

Zazněl první výstřel. Jeden z vlků zakňučel a rozeběhl se pryč. Hospodář vystřelil podruhé. To už zbystřili také ostatní. S vyceněnými zuby a hlasitým vrčením pospíchali za prvním uprchlíkem.

„Eliško, utíkej! Náš pán tě nesmí vidět! Myslel by si, že patříš k nim!“ zabučel své varování býk Karlík. Elišce se nechtělo utíkat. Potřebovala vědět, že jsou všichni v pořádku. Zvlášť Paulinka, které vlk poranil nohu. Také byla strašlivě unavená a nejraději by si lehla někam do trávy, aby si odpočinula.

Jenomže Karlík měl pravdu. Když hospodář spatřil liščí kožich, zamířil. Naštěstí se k němu přibelhala Paulinka a drcla do něj, takže Elišku netrefil.

„Neboj, jsem v pořádku,“ zabečela ovečka, „ale ty nejsi v bezpečí. Utíkej! A díky za pomoc!“

Eliška si oddechla. Všichni jsou v pořádku. Pak se ještě jednou rozhlédla po svých kamarádech a rozeběhla se přes louku a pole k dalekému lesu. Loukou utíkala ještě v plné síle, ale kolem pole už ji nožky přestaly poslouchat a ona upadla.

„Ještě kousek,“ zasténala a doběhla na kraj lesa do nízkého mlází. Tam se celá vysílená stulila do klubíčka a usnula.

…………………………………………


A nakonec ještě pár dalších ilustrací z knihy a nějakou tu fotku ze křtu:-)...








Díky vám všem, kteří jste se mnou putovali od prvního dne setkání až po křest knihy, kterým jsme uvedli lišku Elišku do knižního světa.

Všem, kteří jste si knihu o lišce Elišce koupili, přeji, ať vám přináší vždy jen radost a spolu s Eliškou i jejími kamarády prožijete spoustu dobrodružství.

A pokud ještě knihu nemáte, zakoupit ji můžete na našich rodinných stránkách www.ubay.cz.

 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za váš komentář. Moc si vašich slov vážím - jsou báječnou odměnou za moje tvoření pro děti:-).